Rozhovor s Barčou a Martinem Šimšovými

Tentokrát zde máme rozhovor hned se dvěma borci - sourozenci Šimšovými z MFP - Barčou (D14) a Martinem (H12):

Jak jsi se dostal/a k OB?

Barča – Rodiče běhali orienťák a brali mě na HDR. Pak jsem postupně začala běhat sama.

Martin – Nevím, bylo to dávno.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?

Barča – Vždy jsem moc ráda, že závod doběhnu a nedisknu (až na  výjimky, když se mi závod nepovede). Nejvíce si vážím svých vítězství v D10L. Tenkrát nás tam bylo málo a já byla nejlepší.

Martin – Asi 2. místo na MČR ve družstvech.

Čemu dalšímu se ve svém volném čase kromě OB věnuješ?

Barča – Mám moc ráda přírodu, pěstuji květinky a ráda chodím na procházky do přírody. Navštěvuji vyráběcí kroužek, kde si odpočinu a vyrobím moc hezké věci.  Hraji pro radost badminton a ráda si zaskáču na trampolíně nebo zaplavu v bazénu. Moc ráda čtu kdy se přemístím do jiného světa a na chvilku zapomenu na okolí.

Martin – Hraji florbal, dělám judo a rád si čtu.

Jsi lepší běžec nebo mapař?

Barča – Určitě mapař. Nemám moc dobrou fyzičku a neumím se “hecnout” do cíle nebo do kopce. Občas se na nějakém odlehlém místě zastavím, sednu si a odpočívám, poslouchám ptáčky a na chvíli zapomenu, že závodím. Pak se ale svižně zvednu a běžím dál.

Martin – Samozřejmě běžec, protože chyby s mapou dělám pořád.

Kdy, kde a jak jsi se úplně nejvíc při závodě ztratil/a?
Barča – Asi to bylo na závodech u Mimoně před několika lety. Tenkrát bylo hrozně hnusně a celé tři dny pršelo. Ve stanu jsme měli vodu, boty jsme měli mokré, dresy byly zmáčené a my museli odběhnou poslední závod – handicap. U třetí kontroly koukám a koukám a nic v mapníku nevidím. Mapa mi nejspíš vypadla. Snažila jsem se ji najít a šla jsem podle paměti zpátky, šla jsem a šla a najednou jsem byla ztracená. Cítila jsem se hrozně. Pak jsem uslyšela hlasy – konečně se někdo objevil! Zahnu za okraj hustníku a uvidím moje soupeřky u mojí druhé kontroly. Doběhnu s nimi závod a promočená až na kost odjíždím domů.

Martin – Nejvíc jsem se ztratil, když jsem běžel poprvé kategorii H10. To se mi nepovedl azimut a ztratil jsem se. Pak jsem bloudil po lese a jeden kouzelný dědeček

mi poradil, kde jsem. Do cíle jsem doběhl s jednou botou v ruce, protože se mi vyzula.

Máš pro letošní rok v OB nějaký cíl?

Barča – Protože jsem první rok ve čtrnáctkách tak hlavně abych se moc neztrácela a trochu si i přeju mít to Béčko. Bohužel mi to asi nevyjde protože budu mít málo závodů a první jsem dost pokazila.

Martin – Mám jenom cíl vyběhnout si licenci A. Po dvou závodech se držím na posledním místě s Áčkem.