Rozhovor s Dorkou Dědkovou

01.05.2014 20:04

Aby nám to na webu žilo i mezi jednotlivými akcemi, budou se zde objevovat rozhovory s jednotlivými členy pražského žákovského družstva. Jako první přišla na řadu Dorka Dědková (TAP), dlouholetá opora  dívčích štafet i oblastních družstev, která nám už po této sezóně odejde do dorostu...

 

Jak jsi se dostala k OB?

Byla to maminka, která jako malá pár let a nepříliš aktivně běhala (skončila asi v mém věku). Ještě dnes si vzpomínám na okamžik, kdy jsme za jednoho deštivého dne stáli s maminkou před dveřmi mé školy a prohlíželi si letáček, upozorňující na nábor dětí do klubu orientačního běhu Tretra Praha. Maminka při tom říkala, že se tam běhá po lese a hledá červeno-bílé lampionky, a že by mě to určitě bavilo. Měla pravdu

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?


Určitě 2. místo na MČR družstev  v Jablonci nad Nisou. Ale jinak mi udělá radost každý povedený závod.

Čemu dalšímu se ve své volném čase kromě OB věnuješ?

Kromě orienťáku ještě chodím na skauta a hraju na lesní roh.

Jsi lepší běžec nebo mapař?

Poslední dobou spíš mapař, ale jinak obojí tak stejně průměrně. Fyzičku sice docela mám, jenže neumím sprintovat, ani se hecnout, když je to třeba.

 Kdy, kde a jak jsi se úplně nejvíc při závodě ztratila?

To je těžká otázka. Ztratím se skoro vždy, někdy míň, někdy víc. Taky hodně záleží na jakém závodě jsem tu chybu udělala-na béčkách či štafetách mě mrzí víc než třeba na pražském žebříčku. Nejvíc naštvaná jsem byla, když jsem někdy v roce 2010 na péžetku v Kamenici běžela po špatné cestě, pak jsem se ptala nějaké paní, která mě akorát seřvala a nakonec jsem vyběhla z mapy.

Máš pro letošní rok v OB nějaký cíl?

Obvykle si v orienťáku nedávám žádné speciální cíle, ale letos bych si určitě chtěla vyběhnout licenci A, jelikož loni mi to o pár míst uteklo...

 

 

—————

Zpět